Vacka101:
Naše díza to je pane k radosti i k smíchu.
Když jsem na ní, opijím se, vskutku cítím pýchu.
Vstup nám sice zdražili a to pivo taky.
Přesto ještě není důvod,z toho míti strachy.
Inflace je trochu svině, nedá se však zkrotit.
Pět let chodím za 40, tak co to budu hrotit.
Nikoho však nenapadne, když dává si sál,
co bude za tři roky a jak to bude dál.
Čas neúprosně vybírá si své daně,
generace odrůstají,zapomíná se na ně.
Místy je to k pláči, když opíjení není z hecu.
Když tím pouze zklidňujeme vnitřní vlnu stresu.
A ofinka ta kdysi skvělá, stahuje se k temeni.
Tam kde kdysi bujný porost, je jako po vymření.
Těžké je pak vzít si pivo a zuřivě pařit.
Když figury vyčpívají, to nemůže se zdařit.
A jak by také mohlo, když paří už i malé děti?
Koukají na nás skrz prsty, jak na staré smetí.
Horoucně svou sklenku drží paží starou 14 let.
Myslí si snad batolátka, že utíká jim svět?
Vždyť nemohou nic nabídnout, jsou hořké jak nezralé broskve.
Přesto však se najdou tací, co jejich chutě hodnotí jako skvostné.
Netroufám si s klidem říci, že cítím se dotčený.
Neboť když vyrazím na disko, chci se koukat na ženy.
Alkohol náš posudek šoupně často za hranici.
Pak obletujeme i mladou lúzu, je to prostě na palici.
Chyba není v alkoholu a snad ani v drogách.
Je to nedorostlou generací, jejíž mysl je chorá.
Má radostná óda tímto asi končí.
Přesto že mi rozrušením tečou slzy z očí.
Je to tak, ubívají mi vlasy, měkne mozek, bolí tělo.
Svést pozornost a vinu stranou, nezlobte se, to prostě chtělo!
(Vacka101 - Moudrost životní, Třetí vydání, str.9-11 - zdroj literatury pouze pro zájemce 
)